Krysa obecná

Krysa obecná  (Rattus rattus) 

Krysa  je často zaměňována s potkanem. Krysa je obvykle o trochu méně mohutná než potkan. Její zbarvení bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý.

Ocas: krysa má dlouhý, štíhlejší a jednobarevný ocas, který je delší než tělo.

Uši: krysa má výrazně větší uši které přehnuté dopředu dosahují až k oku, boltce jsou takřka holé 

Oči: krysy mají oči větší než potkani.

Hlava: krysa má hlavu vpředu špičatější, zatímco potkan více zaoblenou.  

Rozdíl je také v chování obou druhů: krysa vyhledává jen sušší polohy, zatímco potkan spíše vlhčí. Celkově krysa svým chováním – v hnízdě a jeho okolí – působí čistotnějším dojmem.[5] Krysy mají skvěle vyvinutý čich. 

Na Moravě a ve Slezsku je populace krysy téměř nulová.  Z posledního období existuje jediný nález z roku 1983 z Beskyd (Čeladná).

V roce 2016 byl v ČR zaznamenán případ, kdy na následky kousnutí krysy zemřel člověk. 

NEMOC Z PŘENOSU BATERIÍ KRYSY NA ČLOVĚKA 

Leptospiróza nebo infekční žloutenka – specifické onemocnění uznané WHO jako nejnebezpečnější z těch, které se na člověka přenášejí ze zvířat a hlodavců. Původcem leptospirózy je spirochéta, bakterie patřící do rodu Leptospira. Hlodavci jsou přirozenými přenašeči Leptospiry a vylučují je močí. Poté, co bakterie proniknou do těla, vstupují do hry toxiny, které mohou narušit procesy srážení krve. Na základě závažnosti jejího průběhu a následků je onemocnění považováno za nejnebezpečnější.

Hemoragická horečka s renálním syndromem. Původci jsou hantaviry z čeledi Bunyaviridae. V závislosti na typu viru se liší průběh onemocnění a komplikace. HFRS se může přenášet kontaktem s mrtvým zvířetem, vdechováním prachu obsahujícího aerosolové částice moči a exkrementy hlodavců. Onemocnění vede ke krvácení vnitřních orgánů, zejména mozku a myokardu. Způsobuje akutní selhání ledvin, urémii. Onemocnění se nemusí projevit okamžitě, maximální doba pro objevení příznaků je až 2 měsíce.

Tularemie – bakteriální infekce. Hlavními místy infekce u lidí jsou lymfatické uzliny a kůže. Léčitelné antibiotiky. Pokud nekonzultujete lékaře včas, onemocnění vede k infekčně toxickému šoku, meningitidě, artritidě, encefalitidě a zápalu plic. Očkování pomáhá předcházet infekci tularemií, zejména v endemických oblastech. Poskytují ochranu až na 5 let.

Pseudotuberkulóza. Objevuje se 3-18 dní po infekci. Příznaky onemocnění jsou způsobeny střevními bakteriemi, které pronikají do lidského gastrointestinálního traktu. V některých případech způsobuje žloutenku, poškození vnitřních orgánů, artritidu velkých kloubů a myokarditidu. Nemoc může být recidivující.

Salmonelóza – bakteriální onemocnění. Způsobuje průjem, dobře reaguje na léčbu. Pokud kontaktujete lékaře pozdě, objeví se gastroenteritida, která může vést ke smrti.

Bradavice. Nemoc je v zemi extrémně vzácná, ale úmrtnost je vysoká. Vyskytuje se při absenci léčby 10. den po infekci, z paralýzy dýchacích svalů.

Choroba krysího kousnutí. Patogeny mohou být spirochety, anaerobní tyčinky. V Asii existuje nemoc způsobená spirochetou, říká se jí Sodoku. Příznaky se objevují 7-21 dní po expozici. Léčba se provádí antibiotiky na bázi penicilinu. Bakterie jsou také citlivé na léky na syfilis. Úmrtnost dosahuje 10 %.

Krysí tyfus nebo bleší horečka. Ve vyspělých zemích je méně nebezpečný a dobře reaguje na léčbu.

Source: https://desaterotvariosobnosti.cz/jak-krysy-siri-nemoci